Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výraz plazi (Reptilia) lze chápat různým způsobem. Buď jako parafyletickou skupinu zahrnující krokodýly, haterie, šupinaté a želvy nebo správně[zdroj?] fylogeneticky jako synonymum pro skupinu Diapsida = Sauropsida, tj. včetně ptáků ale možná bez želv[zdroj?]. Nejproblematičtější je pak třetí přístup, tj. zahrnování k plazům i jim podobné skupiny z linie vedoucí k savcům (Synapsida). V tomto článku se o plazech píše v prvním smyslu.

Plazi jsou obratlovci, jejichž tělo je pokryté tuhými šupinami, nebo štíty a kladou vejce. Patří ke studenokrevným (poikilotermním) živočichům (přebírají teplotu od okolního prostředí). Mláďata se líhnou plně vyvinutá. Lebka plazů je s páteří spojena kloubně a jsou to živočichové s plně vyvinutým amnionem. Existují čtyři řády:

Plazy lze najít na všech kontinentech kromě Antarktidy, přestože jejich oblíbeným prostředím jsou tropy a subtropy. Plazi nemají stálou tělesnou teplotu. Moderní druhy plazů negenerují dostatečné množství energie k udržení stálé tělesné teploty a místo toho se spoléhají na výměnu tepla s okolním prostředím. Například se přesouvají ze slunce do stínu a naopak. Většina druhů je v těchto technikách udržování teploty velmi zkušená a je schopna udržet svoji tělesnou teplotu ve velmi úzkém rozmezí. Neschopnost generovat teplo sice něco stojí, na oplátku to však plazům umožňuje vystačit si s daleko menším množstvím potravy, než jaké potřebuje srovnatelně velký savec, který většinu energie z potravy použije k udržení tělesné teploty. Převážná většina druhů plazů je masožravá a vejcorodá. Některé druhy jsou však vejcoživorodé, a hrstka je dokonce živorodá.

[editovat] Fylogeneze

Plazi jsou sesterskou skupinou savců v širším smyslu slova (Synapsida). Nejprimitivnějšími žijící plazi jsou s velkou pravděpodobností želvy[1]. Je sice pravda, že z některých studií[zdroj?] vycházejí jako značně odvozené, to ale zřejmě bude artefakt fylogenetických metod[zdroj?]. Rozdělení želv podle způsobu skrývání hlavy na skrytohrdlé (Cryptodira) a skrytohlavé (Pleurodira) je z hlediska požadavku na monofylii snad v pořádku[zdroj?].

Zbylí plazi (Diapsida v užším smyslu; zařazení želv mezi Diapsida je nejisté[zdroj?]) se dělí na dvě velké větve: Archosauria zahrnující krokodýly a dinosaury včetně ptáků a Lepidosauria, kam patří haterie a šupinatí plazi. Šupinatí se dělí na dvě linie, jedna (Iguania) obsahuje agamy, leguány a chameleóny, druhá zbývající ještěry (kteří tedy nejsou přirozenou skupinou), dvouplazy a hady. Nejbližší příbuzní hadů jsou varani a jim příbuzné skupiny.

[editovat] Tělní soustava

[editovat] Oběhová

Plazi mají uzavřený krevní oběh přes tříkomorové srdce, dvě srdeční síně a jednu komoru. Běžně mají aortální chlopeň a zcela postrádají, oproti obojživelníkům, žilní splav a srdeční nástavec. Pokročilejší stavbu krevního oběhu mají krokodýli, kteří disponují čtyřkomorovým srdcem. Navzdory tomu – kvůli dynamice tekutin – se plazům při průtoku krve srdcem do určité míry mísí okysličená krev s neokysličenou.

[editovat] Dýchací

Všichni plazi dýchají výhradně plícemi a žádný druh nedýchá pokožkou ani žábrami. Mají dvě externí nozdry s interními nozdrami, které ústí do orální dutiny. Plíce jsou typicky provětrávány kombinací rozpínaní a stahování žeber pomocí osových svalů. Krokodýli se také spoléhají na jaterní pístovou metodu, při které jsou játra tažena zpět a svaly jsou svázané se stydkou kostí (součást pánve), která naopak zatáhne spodek plic zpět a tím je roztáhne. Také mají průdušky, hrtan a průdušnice. Plazi na rozdíl od savců nemají bránici.

V ústní dutině nemají tvrdé patro a tudíž musejí zadržovat dech, když polykají. Mezi ústní a nosní dutinou je uložen tzv. Jacobsnův orgán, který slouží k velmi citlivé chemické analýze okolí. Jeho prostřednictvím dokáží plazi zachytit i velmi malé množství molekul. Látky jsou na místo analýzy dopraveny pomocí jazyka (známe vyplazování jazyka u hadů). Touto metodou jsou schopni najít potravu nebo svého nepřítele i na velkou vzdálenost. Zajímavé je, že tento orgán je zachován i u některých savců. Konkrétně u koně a zebry, kteří poznají říji klisen i na velké vzdálenosti.

[editovat] Vyměšovací

Vyměšování pomocí pravých párových ledvin, kyselina močová je silný dusíkový odpad. Vodu již umějí velmi efektivně resorbovat, takže nedochází k velkým ztrátám.

[editovat] Nervová

V porovnání s obojživelníky mají pokročilý nervový systém. Poprvé se zde u vývojově dokonalejších plazů objevuje druhotná kůra koncového mozku. Mají dvanáct párů kraniálních nervů.

Díky závislosti na teplotě okolí mají vysoce vyvinuté termoreceptivní funkce. Dokáží rozeznat změny teploty řádově v tisícinách stupňů (0,00X).

Oko plazů je dokonale vyvinuto. Některé druhy mají barevné vidění, některé dokáží rozeznávat okem i tepelné rozdíly (termovize).

[editovat] Pohlavní

Plazi mají oddělené pohlaví s vnitřní fertilizací. Zárodečná vajíčka jsou chráněna koženou nebo vápníkovou skořápkou.

[editovat] Rozmnožování

U plazů se vyskytují všechny tři typy rozmnožování.

  • vejcorodost
  • vejcoživorodost
  • vzácně živorodost

Vejcorodí plazi kladou svá vajíčka vždy na souš a ve většině případů se o ně již nestarají. Částečná péče o potomky je dokumentována pouze u některých pokročilých druhů. Například krokodýlí samice chrání hnízdo s vajíčky a po vylíhnutí pomáhá mláďatům do vody. Pak je opouští.

Vejcoživorodí jedinci vajíčka neukládají mimo tělo. Vývoj jedince tedy probíhá přímo v těle samice. Tím snižují možnost útoku predátorů. Nový jedince se z vajíčka vylíhne buď bezprostředně po nakladení, nebo již při vlastním snášení.

Živorodí jsou velmi vzácní. Zárodek se v jejich případě vyvíjí přímo v těle a je vyživován z primitivní placenty. Mezi živorodé patří například scink z rodu Tiliqua

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář